Dětský domov leží v pěkné velké zahradě přímo u lesa, ale při tom máme kousek do centra města, kousek do školy či školky.
Byl založen v roce 1951, majitelem vily byl pan Ing.František Malota a paní Julie Malotová, stavbu projektoval ak. Arch.
Vlad. Karfík, slavný architekt města Zlína ve dvacátých letech. Objekt majetkem Zlínského kraje a také zřizovatel školského
zařízení je Zlínský kraj.
V roce 2007 proběhla kompletní rekonstrukce dětského domova financovaná Zlínským krajem. Objekt byl vyhlášen ještě téhož roku
památkově chráněným objektem. Kolem domu máme krásnou zahradu, kde si hrajeme, sbíráme jablka, opékáme na ohni a na krásném
hřišti si můžeme hrát s míčem.
Do dětského domova se žádné z dětí nedostalo vlastní vinou. Zradili je většinou ti jejich nejbližší. Důvodem pro zařazení do
dětského domova je většinou zanedbávání výchovy, výživy a dalších rodičovských povinností, často je to však psychické a fyzické
týrání nebo pohlavní zneužívání. U dětí kde je předpoklad, že se nebudou moci vrátit do své rodiny nebo o ně nikdo nemá zájem
(jsou tedy právně volné), hledáme vhodné pěstouny.
V našem domově žije šestnáct dětí ve dvou rodinných buňkách ve věku od tří do osmnácti let a do ukončení studia. Sourozenci
jsou v rodině vždy společně. O děti se starají v nepřetržitém provozu tety i strejdové. Děti navštěvují školy a učiliště
většinou v našem městě. Maloši chodí do školky. Ve volném čase se děti věnují svým zálibám. Spolupracujeme se ZUŠ Zlín –
Štefánikova, Verunka hraje na flétnu, Hanka na kytaru, Linda baletí a ještě dvě děti navštěvují výtvarný obor. Verča a
kluci aktivně sportují v atletickém oddíle, Aleš a Štefan jsou dobrovolní hasiči v Jaroslavicích. Anička hraje basket,
Hanka cvičí aerobic. Ostatní se věnují společným hrám ať už venku či v našem domečku.
Nejvíc práce však dá tetám se s námi připravit denně na vyučování. Víkendy máme raději, protože můžeme lenošit, ale také
podnikat delší výlety. Chodíme pravidelně plavat do zimních lázní, v zimě bruslíme na zamrzlé přehradě, chodíme na běžkách
v našem lese nebo bobujeme na zahradě. Nejvíc se však těšíme na zimní prázdniny na horách. Každoročně jezdíme na Tesák a
letos se mohou pochlubit svým lyžařským uměním už všechny děti. V létě každá rodina stráví týden někde v krásné přírodě a
každé z dětí jede na letní tábor, který si vybere. Sami pořádáme projekty pro náš domov či pro všechny domovy Zlínského kraje.
Již tři roky organizujeme za pomoci hasičů z Jaroslavic sběr železného šrotu v naší čtvrti. Vytěžené peníze jsme vloni věnovali
mladé žirafě v zoologické zahradě, předešlé roky jsme zanesli výtěžek do Zlínského útulku pro zvířata a do zlínské nemocnice.
Velké děti procházejí projektem přípravy na život „To je život“. V září pořádáme pro všechny domovy kraje soutěž „Hoří“,
kde zapojujeme postupně každý rok jednu ze složek integrovaného záchranného systému. V listopadu zase se všemi domovy
soutěžíme na zimním stadionu v dovednostech na ledě na akci „Zlatý puk“.
Každoročně se zúčastňujeme všech akcí pořádaných pro dětské domovy, a to třeba Nejmilejší koncert, mezinárodní akce Mosty,
plavání, kuličkiáda a jiné. Myslíme si, že tolik aktivit, kterými děti projdou, neužije žádná rodina. Všude na děti čeká
plno nástrah a lákadel, které je lákají sejít z dobré cesty, a tak jen dobře vyplněný volný čas je může dobře ochránit.
Dalo by se toho o našem životě psát mnoho, už podle toho kolik nás žije pod jednou střechou. Je to také tolik zážitků,
ale také starostí. Když se mluví o dětských domovech, tak většinou člověk posmutní, ale smutné je jen to, že se nás
musí tolik dělit o jednu tetu. Máme se společně rádi a dokážeme společně bojovat s bolestmi a strastmi, které nás trápí.
Vzkaz od dětí : "My tomu nerozumíme, ale když už nám musíte maminku odměřovat na hodiny, naměřte nám jí, prosím Vás, hodně."
Film Děti bez lásky, rež. Kurt Goldberger, 1963
