http://lazaci.rajce.idnes.cz/Mikulas_4.12.2014/
Nervozita by se dala krájet. Šušky, šušky…děti, a hlavně ty nejmenší vytvářejí neuvěřitelné teorie o dnešním Mikulášském večeru. Starší straší malochy, ale sami mají také pěkně nahnáno. Venku už je tma, všichni vyčkáváme. Tety i strejdové posedávají a čekají na zazvonění, či zarachocení řetězu. Buch, buch, buch….ozývá se za dveřmi. Blllllllll, bllllll…čert je vskutku snaživý…Děti kulí svá kukadla, ale zatím žádné slzičky. Velcí to mají tak nějak na špejli, ale drží se. Čert začíná zvát první hříšníky k sobě. Výčet hříchů a dobrých skutků nebere konce a každé z dětí si odměnu musí vskutku zasloužit. Básničky, písničky a dokonce hra na flétnu nakonec obměkčí i čerta. Slibují a slibují a slibují…Snad se jim to podaří alespoň zčásti splnit. Všichni mají nakonec co mlsat. Dnešní večer se nám přeci jen jedna upřímná věta vryje, od naší šestileté holčičky, do paměti…“JÁÁÁÁÁ NECHCIIII DOOOO PEEEKKKKLLAAAA!!!!“…..A ty upřímné slzy…My dospělí máme co dělat, abychom také nespustili!....Takže zase za rok a snad si nás nikoho neodnese čert?!...Budeme se snažit…..a nejen děti….
Očima tety Marti…
|
